Přinášíme Vám další ze série rozhovorů v rámci našeho oddílu TJ Velichovky. Mládež fotbalového oddílu TJ Velichovky je řadu let spjatá s jedním jménem, a to je Jaroslav Šubrt (1988). Vyzpovídali jsme tedy tohoto dlouholetého trenéra velichovské mládeže v krátkém rozhovoru.

 

Jardo, ty působíš u Velichovské mládeže již velmi dlouho, můžeš nám říct, jak dlouho to přesně je?

„Kolik let je to, přesně nevím, byla tam i nějaká pauza, když jsme žádnou mládež neměli. Zhruba po dvouleté odmlce se nám povedl „restart“, kdy začínaly malé formy fotbalu (přípravky) a začali jsme s kolegy s budováním první generace, která se přes obě přípravkové a žákovské kategorie v současnosti propracovala, alespoň část z nich, až do mladšího dorostu.“

 

U Velichovské mládeže zastáváš téměř nenahraditelnou roli, co všechno zde z tohoto pohledu zajišťuješ?

„Snažím se pro všechny mládežnické týmy zajistit před sezonou dostatečné vybavení na tréninky a zápasy. Před zápasy je to připravit hřiště pro danou kategorii, dresy, míče, mít uklizené kabiny atd. A dále jsou to administrativní úkony (přihlášky nových dětí, zápis do FAČR, tvorba rozpisů atd). V zimním období pak zajistit halu, popř. nějaký turnaj. Samozřejmě vše nejde zvládat sám, ale s pomocí kolegů nebo některými rodiči je to snazší, zejména s přípravou hřiště, za což jim děkuji.“

 

Pojďme ke shrnutí jednotlivých kategorií, které ve Velichovkách jsou, začněme u mladší přípravky.

„Mladší přípravku vede Milan Šubrt, kterému hojně pomáhá Ondřej David. Děkuji jim za dosavadní práci a přeji i nadále pevné nervy a hodně trpělivosti, neboť mají těžkou roli, děti jsou začátečníci, kteří se za pochodu učí. Myslím, že zde je dobrá součinnost s rodiči, kteří doprovází děti na trénink i jezdí i na turnaje a i oni by měli přispět k rozvoji dětí. Nemá cenu děti stresovat, kolik dostanou gólů od těch zkušenějších týmů, ale aby měly chuť i přes tyhle první těžké překážky se zlepšovat a mít radost z fotbalu. Tady je potřeba silná podpora výboru, ale i ostatních, tak aby tato nová generace dostala silné základy v podobě kvalitního servisu a podmínek, aby i nadále děti chodily do areálu s nadšením a počet dětí se rozrůstal. Ke spokojenosti nám však chybí minimálně ještě jeden trenér, pokud by měl někdo zájem, může se ozvat

 

Dalším z týmů je tým mladších žáků, který je na průběžném prvním místě, je to tak?

„Ano je to sice tak, ale průběžné první místo je i zkreslené. Bohužel zejména vinou problémů současné doby nemají všechny týmy odehraný stejný počet zápasů, tak je to trochu klamavé a z tohoto důvodů neberu pohled na pořadí vážně. Jsem rád, že se nám povedlo na podzim odehrát solidní počet zápasů, neboť hned dvakrát jsme museli řešit problém, kdy náš soupeř musel zápas odložit z hlediska epidemie. Kdyby se situace nepovedla do vládních nařízení ohledně přerušení soutěží vyřešit, přišly bychom na podzim hned o čtyři zápasy.“

 

Posledním mládežnickým týmem je pak spojený mladší dorost s FK Jaroměř.

„Jak už jsem zmínil v první otázce, je to část té první generace, s kterou jsme tady „restartovali“ mládež. Tyto dorostenecké kategorie obecně bývají problematické, což poznáváme i teď. Bohužel i tady se projevila pandemie COVIDU a tak týmy nemají odehráno stejný počet zápasů a zbytek se bude dohrávat na jaře. Tým se pohybuje na hraně postupu do finálové skupiny a skupiny o konečné umístění. Co se týče souklubí, tady problém nevidím, co se týče komunikace a organizace s FK Jaroměř. Ač nejsem pokaždé přítomen na tréninku nebo zápasu, přehled mám a víme, kde nás tlačí bota.“

 

Jaké plány s velichovskou mládeží máš ty osobně do budoucna?

„V současné době je těžké něco dlouhodobě plánovat. Jdeme krůček po krůčku, kategorii po kategorii. Budu spokojen, když v tom budeme pokračovat nadále, a postupně se posouvat kategoriemi výše. A pokud do našeho krásného areálu si bude nacházet cestu dostatek dětí a uvítám i dobrovolníky, kteří by chtěli pomoci s trénováním, budu rád. Myslím, že na naší obec je současný stav, kdy máme jedno přípravkové, jedno žákovské družstvo a jeden sloučený dorostenecký tým optimální stav“

 

Jak se díváš na přerušení soutěží z důvodu pandemie COVID-19?

„Těžká otázka. Z pohledu funkcionáře nebo trenéra moc spokojen být nemohu, neboť na jaře toho bude dost. Zdraví nás všech je samozřejmě na prvním místě, přesto si myslím, že jakékoliv venkovní sporty i za cenu některých omezení mohly pokračovat třeba do konce října, kdy některé venkovní sporty s přechodem na zimní čas stejně omezují svoji činnost. Navíc jak ukázala statistika, riziko nákazy na těchto akcích nebyla ani dvě procenta. Většina lidí je snad zodpovědná a pozná, kdy mu není dobře, tak že by eventuálně „ohrozil“ ostatní spoluhráče nebo protihráče. Na druhou stranu, hrát bez diváků, pro které se ten fotbal na okresní nebo krajské úrovni hraje, ztrácí na náboji“

 

Měl jsi někdy nějaké nabídky z vyšších soutěží, resp. Nabídky od jiných týmů?

„Za tu dobu co se věnují trénování, jsem registroval dvě nabídky odjinud, ale už je to dávno“…

 

Kromě trénování působíš i v místním fotbalovém výboru, jak se díváš na aktuální práci tohoto výboru?

„Práci výboru většinou lidé hodnotí, podle toho jak se daří A týmu, který je tzv. výkladní skříní. Samozřejmě výbor nese zodpovědnost za to, aby byl zajištěn kvalitativně a kvantitativně jak hráčský kádr, tak realizační tým. Ale té práce a starostí je daleko víc. Ne všechno se povede a když se něco nepovede, tak na to dobré se zapomíná. Ale i s tímhle tlakem a rizikem do toho člověk jde. Je to jak v zastupitelstvu. Něco se Vám pro lidi povede vytvořit, lidi Vás chválí. Ale věřím, že za poslední roky dobré věci převažují. Za pár týdnů se něco nepovede realizovat, a už Vás neslušně "titulují"

 

Jsi zároveň i dlouholetým vedoucím u mužstva dospělých, co říkáš na dosavadní výsledky a postavení ,,A“ týmu?

„Tak není bohužel odehraná ještě polovina soutěže, takže brzy hodnotit, ale výsledky Áčka zatím musí dělat radost. Rovněž mě to těší hlavně díky těm služebně i věkově starším hráčům, kteří tu několik let hráli o příčky na opačném pólu tabulky a to byla chuť do fotbalu horší. Za ty roky pamatují i daleko horší chvíle a sezony, jsem rád, jak se teď daří a věřím, že to bude pokračovat a i nadále budu náš tým hledat v tabulce rychleji od vrchu

 

Kde vidíš hlavní příčiny jeho zlepšení, když předešlé roky hráli Velichovky spíš o udržení v okresním přeboru?

„Dlouho byl problém úzký kádr a zejména slabá tréninková morálka. Pokud přišel nový trenér, většinou to byl krátkodobý efekt a brzy se to vše pak bohužel vracelo do starých kolejí. Dobré základy pro současný tým připravil trenér Tomáš Paleček, který přivedl některé nové hráče. Pokud týmu vydržela tréninková morálka v hojném počtu, předváděl tým i dobrý fotbal a pohyboval se na špici tabulky. Pak však s koncem září přišel úpadek s tréninkovou docházkou a závěr podzimu se týmu nepovedl, čímž ztratil kontakt se špicí. To se povedlo zastavit až Jiřímu Lebedinskému, kdy hráči i v poměrně brzký začátek tréninku na konci podzimu trénovali v solidním počtu, což se pak projeví i v zápase, kdy se třeba herně nedaří, ale určitou bojovností a vůlí se dá vývoj zápasu zvrátit na svoji stranu“.

 

125179773_4612328882175176_386912873320311714_o.jpg