Rozhovor s trenérem Jiřím Lebedinským

Před necelým měsícem skončila podzimní část ročníku 2024 - 2025, kde TJ Velichovky ve své první sezoně v I. A. třídě přezimuje sice ve spodních patrech tabulky, ale určitě ne s předem poraženeckou náladou. Jedná se o další historický milník našeho oddílu, neboť takto vysoká soutěž se ve Velichovkách ještě nehrála. V závěru roku tak nastává část hodnocení, a tak jsme pro Vás, naše skvělé fanoušky, připravily obsáhlejší rozhovor s trenérem Jiřím Lebedinským. Vzhledem k rozsahu a délce jsme tento rozhovor rozdělily na dvě části. Dnes přinášíme tu první, ve které si projdeme podzimní část od samotného úvodu až k posledním listopadovým zápasům.

1. Jsou zhruba tři týdny od posledního zápasu. Jak lze s odstupem času hodnotit naše vystoupení v této sezoně? Ukázala nám polovina soutěže realitu této soutěže, kde už ani nováčkovský elán nezaručuje alespoň dílčí úspěch?

"Určitě nemůžeme být spokojeni, alespoň já nejsem. Osobně jsem přesně věděl do čeho jdeme, ale myslím si, že si to úplně neuvědomovali ani hráči, ani lidé okolo fotbalu ve Velichovkách. 1.A. třída je už prostě na poměry Velichovek hodně vysoká soutěž – náročná, fotbalová a nováčkovský elán stačit nemusí. Potřebujete i trochu štěstí a musím upřímně přiznat, že jsme ho snad kromě zápasu s rezervou Slavie na podzim bohužel moc neměli…"

2. I přesto, že se nacházíme na příčkách, které mohou znamenat i pád zpět do I. B. třídy, může panovat z dlouhodobějšího hlediska i určitá hrdost na hráče, neboť větší polovina kádru se postarala o postup jak z Okresního přeboru, tak poté i z I. B. třídy?

"Je to přesně tak. Je nutné si uvědomit, že cca 80% stávajícího kádru hrála ještě před třemi lety Okresní přebor. Hráči si museli zvyknout na náročnější soutěž, vyšší nároky na tréninky atd. Těch věcí byla zkrátka hodně. Hráčům je potřeba poděkovat a smeknout před nimi. Našel bych snad jen dva až tři zápasy z 15ti, kdy to nebylo úplně podle našich představ."

3. Zpátky k uplynulému podzimu, který bychom mohli zpětně zmapovat. Vraťme se do července. Začneme letní přípravou, Lázeňským pohárem, předkolem poháru v Dohalicích. Tady asi musela panovat spokojenost, i když chyběla třešnička v podobě snu vyhrát Lázeňský pohár?

"Není dne, kdy bych si nevzpomněl na Lázeňský pohár a to, jak blízko jsme byli k celkovému a historickému triumfu. To už ale bohužel vrátit nejde . Věřím ale, že tato generace vítězství v Lázeňském poháru ještě zažije! Co se týče zápasu v Dohalicích, tak i zde panovala spokojenost, ale více až s druhým poločasem, a hlavně pak se závěrem zápasu, který jsme opanovali."

4. Ani vstup do sezony nevypadal špatně. Bod z Broumova se po průběhu zápasu mohl zdát málo, nadějný druhý poločas proti béčku Třebši, kdy jsme na body však nedosáhli vykompenzovaly vybojované první tři body z hradecké Slavie….

"Zápas v Broumově jsme měli jednoznačně zvládnout za 3 body, neboť jsme byli herně, ale i na šance lepším týmem. Domácí zápas proti rezervě Třebši nám pak bohužel moc nevyšel. Na hráčích byla patrná veliká nervozita a uvolněně hrající soupeř toho dokonale využil. Na Slavii jsme pak naopak vítězství doslova ubojovali a ,,ukopali“ obrovským srdíčkem a bojovností!"

5. Po nadějném podzimu pak přišel výsledkový, ale i herní útlum. Vše začal pohárový zápas se Dvorem Králové, kde hodně lidí věřilo v kouzla pohárových zápasů, že bychom mohli favorita více potrápit. A poté přišla i facka na Novém Hradci. Dva zápasy, skóre 1:10 asi nebylo ideální na psychiku?

"Je to tak. V realizačním týmu, ale i s hráči jsme se s odstupem času shodli na tom, že od nepovedeného zápasu se Dvorem šlo sebevědomí našeho týmu hrozně rychle dolů. Tento zápas nám jednoznačně nevyšel, zaostávali jsme ve všem a vše dokonala veliká facka na Novém Hradci, což byl jeden z těch dvou nejvíce nepovedených mistrovských zápasů, které jsme na podzim odehráli."

6. Herní nepohoda byla vidět i v září, kde jsme nebodovali vůbec. Béčko Trutnova a Kunčic mají s touto soutěží dlouholetou zkušenost, ale týmy Kopidlna a Černilova rovněž v roli nováčků nás místy výrazně přehrávaly. Jaké by bylo hodnocení těchto zářijových utkání?

"Rezerva Trutnova se u nás představila ve výborném světle a sehráli jsme těžký a vyrovnaný zápas, který jsme ale nakonec výsledkově nezvládli. Utkání v Kunčicích bylo celkově zvláštní, dohrávka v týdnu, nekompletní sestava, zranění před prvním gólem domácích a nucené střídání. Herně nás Kunčice určitě nepřesvědčili a nepřehráli. Co se týče Kopidlna, tak se u nás představil asi jako nejlepší tým podzimu. Rychlostně vybavený soupeř byl opravdu výborný, nám posledních 20 výborně odehraných minut na zvrat bohužel nestačilo. Utkání v Černilově pak bylo celkově zvláštní. Něco jsme si řekli v kabině, na hřišti to však bohužel vypadalo jinak. Výsledkem toho byla zasloužená prohra po nepříliš povedeném výkonu."

7. V říjnu přišlo to, co se nám do té doby vyhýbalo a co je strašákem pro každý tým. Málokdo si stane, že se během první půle musí třikrát střídat pro zranění. Navíc v dalším období přišla další vlna zranění. Tým však ukázal charakter, semknul se, sice přišly porážky od favoritů soutěže (Lázně Bělohrad, Vrchlabí), ale přišla důležitá výhra proti Třebechovicím, na kterou se navázalo cenným bodem z Hlušic. Jak bylo pro váš realizační tým chystat a motivovat tým, kdy jsme šli od porážky k porážce a až po sedmi prohrách přišla vzpruha?

"Musím říct, že jsem se ještě nikdy nesetkal s tím, abych musel v prvním poločase 3x nuceně střídat, ale vše je jednou poprvé. Zranění nás v poslední třetině soutěže potkalo opravdu hodně. Bělohrad byl určitě lepším týmem, ve Vrchlabí si myslím, že jsme nesehráli špatné utkání, ale nedali jsme góly – domácí ano. Třebechovice pro nás byla prostě nutnost porazit, ale jednoduché to určitě nebylo. Bod v Hlušicích jsme pak brali všemi 10ti, neboť ani zde jsme nebyli personálně v optimálním složení."

8. Listopad jsme mohli začít cenným bodem proti silné Roudnici, o který jsme smolným okamžikem v závěru přišli. Navíc přibývali další zranění hráči. Poté přišla nejvyšší porážka asi po nejhorším výkonu v Kostelci nad Orlicí, ale poslední zápas jsme nakonec zvládli a udolali Stěžery. Asi přišla částečná úleva, že podzim konči ne?

"Myslím si, že bod s Roudnicí jsme si za bojovnost a velmi dobrý první poločas zasloužili. Bohužel však soupeř rozhodl po naší obrovské chybě v poslední sekundě zápasu, ale i to fotbal přináší. Porážka v Kostelci byla krutá, ale naprosto zasloužená. Více bych to asi již nechtěl rozebírat, myslím, že jsme si k tomu v kabině řekli hodně. Co se týče posledního zápasu se Stěžerami, tak určitě je to úleva, že jsme zápas zvládli, neboť hráči cítil obrovskou důležitost tohoto zápasu, kdy jsme hráli o naději pro jaro. Vždy je pak dobré končit dílčí část sezóny vítězstvím, zvláště tu podzimní část. Úleva, že je konec podzimu, je myslím úlevou pro všechny. Nás trenéry, hráče, funkcionáře… Když si vezmu, že jsme začínali s přípravou na začátku července (kvůli Lázeňskému poháru) a hráli pak každý víkend až do poloviny listopadu…Ufff…."

9. Je aktuální pozice a počet získaných bodů vypovídající nebo převládá zklamání? Na kolik bodů a umístění jsi věřil v předsezonních propočtech?

"Myslím si, že vypovídající není. Osobně jsem přesvědčen, že náš tým má na to hrát někde okolo 10. místa. Před sezónou jsem říkal, že bych chtěl na podzim uhrát minimálně 15 bodů, takže z tohoto pohledu určitě spokojen nejsem. Na druhou stranu si myslím, že se tým ke konci semknul a poslední kola jsme udělali dobré výsledky a je důležité, že pro jarní část žijeme!"

10. Překvapila Tě jako znalce krajského fotbalového prostředí úroveň soutěže?

"Upřímně říkám, že ne, čekal jsem podobnou - kvalitní úroveň soutěže. Je zde řekněme 6 týmů, které by se neztratily ani v Krajském přeboru. Nevyzpytatelná je pak tradičně výkonost rezervních týmů."

11. Který soupeř na Tebe udělal nejlepší dojem z pohledu vzájemného utkání nebo tě překvapil díky postavení v tabulce? A který hráč v soutěži tě svými výkony zaujal?

„Určitě mě nejvíce překvapil tým Kopidlna, který u nás odehrál výborných 60 minut, kdy jsme mu v ničem nestačili a byli tak trochu ,,na kolotoči“. Kdybych měl jmenovat jednoho hráče, tak je to hodně těžké, ale asi řeknu Jirku Vydareného z Černilova, který proti nám zahrál opravdu výborně a dirigoval celý tým domácích tak, jak se na jeho zkušenosti sluší a patří.“

12. Zpět k našemu týmu. Ten vstoupil do sezony prakticky ve stejném složení jako odehrál dva roky v I. B třídě. Jako posila do základu přišel pouze Jan Bano, útočník Roman Ulrych a tři mladíci (Hynek, Korityák, Lebedinský) si museli místo v sestavě vybojovat. Jak noví hráči zapadli do týmu?

„Potřebovali jsme rozšířit kádr, což se ukázalo jako prozíravé, neboť na soupisce máme 20 hráčů! a všichni víme, jak jsme dohrávali podzim… Co se týče jejich zapadnutí do týmu, tak jsem nezaznamenal jediný problém, protože si myslím, že kabina je zdravá a všichni hráči přinesli do kabiny něco nového a zapadli podle mě bez problémů.“

13. Vize vedení po postupu byla taková, že tým, který si postup vykopal a ze kterého nikdo neodešel, tak si I. A třídu odehraje. Myslíš, že toto rozhodnutí je i s možnými negativními následky pro klub, jako TJ Velichovky správné, stejně jako to, že jsme využili právo postupu?

„Myslím si, že vítěz soutěže by měl vždy využít práva postupu. Kdybychom byli na druhém postupovém místě, byl bych určitě proti, ale jako vítěz 1.B. třídy jsme tohoto práva víceméně ,,museli“ využít. Navíc to bylo hlavně rozhodnutí hráčů a vedení oddílu. Já jsem pouze řekl svůj názor na věc a na realitu soutěže. Osobně si nemyslím, že by to mělo nějaký negativní následky v případě možného sestupu. Tým je mladý, perspektivní a nikde není psáno, že si nemůže vybojovat postup zpět v dalších letech. Ale hlavně! My se nevzdáváme a budeme bojovat o udržení soutěže do posledního kola!“

14. Jak už bylo zmíněno, realizační tým se rozšířil před sezonou na tři trenéry. Proběhlo už nějaké zhodnocení se svými asistenty?

„Zhodnocení proběhlo na standardní rozlučce s týmem. Myslím si, že i my jsme si museli od sebe trochu odpočinout, neboť to nebylo úplně jednoduché pro nikoho z nás – zvláště pak v té dlouhé sérii proher.“

15. Kromě pozice na chvostu tabulky máme společně s Třebechovicemi nejméně vstřelených branek. Svědčí to o faktu, že v této soutěži, pokud chce tým bodovat proti papírově silnějšímu týmu být maximálně efektivní, což nám někdy i chybělo?

„Ano, je to tak. Je potřeba si uvědomit, že v 1.B. třídě jsme si vypracovali za zápas třeba 8 šancí a vždy jsme dali 2-3 góly. V 1.A. třídě těch šancí tolik nemáme a musíte pak proměnit téměř každou, což se nám bohužel na podzim moc nedařilo. To je prostě realita a víme o tom.“

16. Je podle tebe kádr dobře vyvážen, co se týče věkového složení? Zastoupení má mládí, nechybí střední generace, ale i zkušení hráči. Je to podle tebe ideální mix nebo Ti ke spokojenosti nějaký hráč chybí?

„Myslím si, že kádr je vyvážen dobře. Hodně nám ale na podzim chyběl určitě Martin Kilevník – hlavně směrem dopředu, a to především co se týče zkušeností, podržení míče, změny tempa hry atd. Určitě nám dále chybí i druhý brankář, který by vytvořil vyrovnanou dvojici s Tomášem Mertlíkem, a to jak na trénincích, tak i v zápasech. A k úplné spokojenosti si myslím, že nám chybí jeden hráč okolo 30ti let se zkušenostmi z vyšší soutěže.“

17. Který zápas hodnotíš nejlépe a který by měl být nejraději vymazán?

„Kdybych to měl vzít čistě po herní stránce a částečně výsledkové, tak nejlepší zápasy jsme odehráli myslím v Broumově, na Slavii HK a myslím si, že i doma s Roudnicí to nebylo herně špatné proti výbornému soupeři. Zápasy, které bych určitě vymazal byly určitě zápasy na Novém Hradci a v Kostelci nad Orlicí.“

18. Do Velichovek nadále chodily početné návštěvy, i když se tolik nedařilo. Náš stadion už nebyl takovou nedobytnou tvrzí, jakou bychom si přáli z posledních sezon, ale určitě potlesk fanouškům, který Vás vyprovázel ze hřiště po každém zápase, zahřál u srdce?

„Naši fanoušci? Co k tomu říci… Patří jim obrovské poděkování, protože hlavně doma nás povzbuzovali opravdu výborně a my jim moc radosti na podzim bohužel neudělali. Věřím ale, že uzdravíme marody a na jaře se vrátíme silnější a budeme sbírat body hlavně doma, což by jim udělalo myslím tu největší radost.“

19. Byl tento půl rok cennou zkušeností, která může tým posílit nejen do jara, ale i do dalších sezon?

„O tom jsem jednoznačně přesvědčen. Pro většinu hráčů kádru je to úplně první zkušenost s takto vysokou soutěží a hráči z toho mohou jenom těžit. Je pak jen na samotných hráčích, kolik budou chtít fotbalu obětovat, protože to je myslím to rozhodující.“

20. Co by si dodal na úplný závěr tohoto obsáhlého rozhovoru?

„Chtěl bych popřát všem hráčům, funkcionářům a fanouškům velichovského fotbalu pevné zdraví, klidné svátky vánoční a aby vstoupili do nového roku 2025 pravou nohou!“